Naše třída se v prvním pololetí školního roku rozodla nacvičit dramatizaci známé pohádky Šípková Růženka od bratří Grimmů. Divadlo jsme se pak chystali hrát pro naše nejmenší žáky, 1. – 3. Třídu. Pohádka měla být pro ně přiměřeně náročná na text, srozumitelná, a důraz byl kladen na pohádkovou atmosféru. Nejdříve jsme přemýšleli, co všechno musíme připravit, podobně jak to v divadle opravdu chodí: scénář, rozdělení rolí, hudební doprovod, kulisy, kostýmy, reže apod. Někteří žáci se ujali rolí i funkcí velmi aktivně a dobrovolně, jiní zas váhali.

Nakonec jsme si všechny potřebné práce rozdělili. Při některých hodinách ČJ čtení jsme nacvičovali text – výslovnost, přednes, řeč těla, při VV a PČ jsme vyráběli kulis, při HV cvičili hudební doprovod na flétny a zpěv k písni J. Schellingera Šípková Růženka. Rodiče ochotně spolupracovali při zajištění kostýmů. Proces nacvičování divadla nebyl jednoduchý, výkony a přístup žáků byly různé, ale většina dětí se postupně s pohádkou a rolí natolik ztotožnila, že se již na zkoušku těšila.

Po několika měsících trpělivého zkoušení a různých úprav a upřesňování detailů jsme se konečně počátkem června rozhodli, že pohádku již zahrajeme pro skutečné diváky. Jako scénu jsme využili chodby v 1. Patře i se schodištěm.

Nejdříve naše třída hrála pro nejmenší spolužáky, kterým se podle ohlasu pohádka líbila. Pak projevily zájem i starší děti z 1. a 2. stupně. Představení se hrálo tedy několikrát a my věříme, že jsme trochu pohádkové atmosféry představením na diváky přenesli. Mnohé se dájistě vylepšit nebo udělat jinak, a to je zas poučení pro příště. Důležité bylo, že jsme se k tomu odhodlali, a že jsme poznali, že nacvičit divadlo není vůbec lehké a vyžaduje mnoho úsilí a trpělivosti i disciplíny. Žáci si také zkusili v rámci svých rolí a úloh spolupracovat a vytvořit s radostí společné dílo pro ostatní.

-- Jaroslava Hrdličková, třídní učitelka 5. B

[Prezentace]

[PicLens]