Návštěva Terezína

17. května vyrazila naše třída v doprovodu obou osmiček na každoroční exkurzi do města Terezín.

Po překonání počáteční nechuti k bezpečnostním pásům v autobuse jsme konečně mohli vyrazit. Pan průvodce už za jízdy zahájil výklad o historii města (od jeho vzniku až po události 2. světové války).

Jako první jsme zamířili přímo do malé pevnosti, kde nás provedli jak hromadnými celami, tak i samotkami. Počet obyvatel cel, která průvodce uváděl, nás ohromoval. Bylo nás padesát a měli jsme problémy se všichni do cely vmáčknout a potom jsme se dozvěděl, že za války zde bylo třeba dvakrát nebo i třikrát více lidí než nás.

Poté naše kroky zamířily do místního kina, kde jsme měli možnost zhlédnout film o historii Terezína, a tak si vše znovu oživit a připomenout.

Dále naše řady rozšířily počet návštěvníků muzea, kde jsou vystavovány např. hudební texty, noty skladeb, básně, divadelní kostýmy atd. To vše dodávalo lidem z Terezína sílu vydržet co nejdéle teror, kterému byli denně vystavováni, a vracely jim chuť do života.

Poslední zastávkou na naší cestě se stalo terezínské krematorium se svým děsivým svědectvím o historii – jsou tu nejen pece, ale i pitevna s původními nástroji. Najdeme tu i literární práce lidí, pro které se smrt stala každodenní samozřejmostí.

Po cestě nazpět jsme vyslechli ještě několik informací o Osvětimi.

Návštěva Terezína byl nezapomenutelný zážitek, který nutí k zamyšlení a k úvahám o naší minulosti. Každý by měl vědět, co se stalo, aby lidé znovu nedopustili, že se minulost někdy zopakuje.

Další komentáře žáků devátého ročníku:

…nepochopitelné, jak se k sobě lidé dokážou chovat…

…možná pro někoho příliš šokující…

…nedokážu si představit tehdy žít…

…poučné, zajímavé, mrazivé…

…představoval jsem si to jinak…

…přemýšlím, jak se to mohlo stát…

…bylo to dávno, tak se mě to úplně nedotklo…

…nejvíc mě zasáhl ten film…

— Eliška Suková, 9. třída

[nggallery id=116]

Jakub Berka

Comments are closed.